Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Ako fanúšik tvorby režiséra Georga A. Romera a jemu podobných som sa potešil, keď som sa dopočul, že sa chystá zombiefilm z hollywoodskej produkcie a dokonca s Bradom Pittom v hlavnej úlohe. No skôr ako prišiel do našich kín, narazil som na rovnomennú knihu, ktorá bola inšpiráciou pre filmárov.
Kniha je písana historicko-dokumentačným štýlom. Ústrednou, hoci nenápadnou postavou je zamestananec OSN, ktorý spovedá tých, čo prežili svetovú vojnu so zombie: od celkom obyčajných obyvateľov, cez pešiakov až po generálov a rôznych politikov.
Každy z nich poskytuje rôzne pohľady na udalosti, ktoré ovplyvnili životy miliárd ľudí na planéte. Čriepky spomienok sú vyskladané do jedného spektakulárneho pohľadu na celkové udalosti. Všetci spovedaní, hoci z istého pohľadu by sme ich mohli nazvať hrdinami, sú vlastne obeťami popisovaného konfliktu.
Max Brooks, mimochodom syn slávnejšieho otca Mela Brooksa, postavil knihu na stupňovaní napätia, pričom doslova vťahuje čitateľa do deja. Len počkajte, ako sa po prečítani diela budete okolo seba s obavami obzerať...
Naproti tomu filmový príbeh s rovnakým názvom nám prínáša príbeh zamestnanca OSN, ktorého úlohou je riešiť rôzne neriešiteľné problémy na celej planéte a počas svetovej vojny so zombie dostane za úlohu nájsťzdroj nákazy.
Ide viac-menej o akýsi pohľad na činnosť jedného hrdinu, ktorého schopnosti zachraňujú ľudí na celej planéte - nebyť neho, ľudstvo je stratené. Tento spektakulárny prístup by som sám o sebe ešte dokázal prekusnúť, ale do kolien ma dostali šprintujúci, skákajúci a šplhajúci sa zombie, čo je nielen v rozpore s knižnou predlohou, ale aj so zvykom žánru.
Áno, máte pravdu, aj vo filmoch Georga A. Romera a jeho nasledovníkov sa najde niekoľko „prešľapov“, no v prípade tohto filmu ide skôr o do neba volajúcu absurdnosť a nezdá sa, že by išlo zo strany autorov a akýsi pokus o paródiu.
Samozrejme, že v oboch prípadoch nejde o žiadne skvosty ašpirujúce na umelecké ocenenia, ale v rámci žánru poráža papierová verzia poráža tú „celuloidovú“ doslova na hlavu.
Film Marca Fostera ako taký nie je zlý, dokonaca z vizuálneho hľadiska vcelku zaujímavý - veď ktorý z doterajších filmových tvorcov do tohto žánru vrazil toľko prachov? - a jeho podstatou dokonca nie sú ani akčné scény.
Režisér čerpal z atmosféry strachu, na ktorú bol odborníkom už viackrát spomínaný Romero, ale keď dôjde na tie nezmyselné pohyby zombie, tak to v mojich očiach strháva film o niekoľko tried nižšie.
Na fakt, že knihy zväčša s prehľadom porážajú svoje filmové adaptácie, sme si už zvykli. Ale že to tentokrát pôjde až takto ľahko, to som veru nečakal...
JINÉ POHLEDY
RIP
7,5 / 10
Nečetl jsem knihu a myslím, že to vůbec nevadí. Po dlouhé době jsem se v kině ani na chvilku nenudil. Pro mě je „Světová válka Z“ netradiční akční zombie podívaná, která není úplně hloupá a integrované rodinné drama nijak neruší akční řežbu v Izraeli nebo následující hororové scény v laborkách. Nerušili mě vlastně ani trochu křečovité scénáristické zvraty a i to úsměvné cvakání zubů u nemrtvých na konci jsem přežil. Pro mě jeden z nejlepších akčních zombie filmů.
Hodně netradiční černý kov, který do sebe přirozenou cestou nasává prvky mathmetalu a dalších progresivnějších stylů bez toho, aby uhnul v oddanosti kořenů. Po celou dobu instrumentálně zajímavé a emocionálně intenzivní.
Pokud jste přejedeni HAMMERFALL nebo jich stále nemáte dost, jsou tu TWINS CREW. Kdybych nikdy neslyšel nic podobného, asi bych to velebil. Má to šťávu, dynamiku a slušné refrény. Přestože je švédský power/heavy už dost vybraný rybník, tenhle kapr ujde.
Máte-li rádi naléhavý zpěv Cristera Olssona, procítěné severské riffové preludování a nevadí vám ani švédština, na novém albu EREB ALTOR si jistě najdete to své. Na žádné slavobrány to není, ale i poctivé bušení do kovadliny má kolikrát něco do sebe.
Pořád je všechno v pořádku a americká super grupa jede v kolejích poklidného progrocku. I tentokrát se najdou příjemná místa, celkově mám ale pocit, že docházejí silnější melodické nápady. Snad to bude jen takový ten oddech před něčím větším. Doufejme.
Pojďme si zase užít trochu pravého DM chrastění. MACERATION splňují žánrové atributy na potřebných 100% a doručují desku, ze které budou nadšeni zejména příznivci DISMEMBER nebo GRAVE (ale i BOLT THROWER). Zvuk je tučný, hluboký a deska nepostrádá tlak.
AC/DC war metalu a jejich nová deska. Výrazně podobná těm předchozím. Příznivci REVENGE dostanou klasicky zvrhlý a maximálně agresivní klepec. Tak jako vždycky. A tentokrát rovnou přes 40 minut. No, mě to stačilo dvakrát, potřetí do toho už asi nejdu.
Tak je to konečně venku! Pohrobci geniální tech/death entity SPAWN OF POSSESSION jsou zpět v centru dění. V kůži RETROMORPHOSIS působí robustněji a špinavěji, nicméně i tak je dokážete neomylně identifikovat hned po prvním riffu. Epické zmrtvýchvstání.